Sandra Dvořáková

Mila Peti,
všeobjímající, pokorná a hřejivá, to jsou slova, která mě napadla už při čtení prvních stránek. Doslova opravdu těch prvních, které bych na jedné ruce spočítala. 
Myslím, že už ty první stránky samy o sobě naznačují obrovskou hloubku této knihy. A hlavně hloubku, která vlastně vede v úctě a pokoře, která nám ukazuje, že vše nemusí být nebo jít jenom přes moc a ovládání, ale přes úctu, poznání, hluboké a upřímné naslouchání. A taky je z prvních stránek znát, že ne to, co vidíme na první pohled, je definitivní a celé. Že je potřeba hledat mezi nebo za řádky a slovy. Ale hledat ne hlavou, ale srdcem. Srdcem myslet a srdcem se ptát. A pro mě je to knížka veliké wow, protože jsem byla vychovávaná, tak řekněme, anti-víře v Boha, ať už si pod ním kdokoliv představí cokoliv. Ale vždycky jsem cítila, že mě táhne touha po poznání nebo k nahlédnutí za oponu náboženství jak ho vsichni zname.A ta tvoje tvorba mě to umožňuje a obrovsky se mnou souzní. Takže ti za to ohromně děkuji. Za to, co děláš, co tvoříš. Protože pro mě je to něco, co mě doprovodí na mojí cestě a hlavně to se mnou ladí. Pomáhá mi to najít sebe sama.

A to jsem teprve u třetí kapitoly...
Užívám si každé slovo a nejenom to, co je na papíře. Prostě mám pocit, že je to všude kolem mě, že mě to obklopuje a hřeje mě to. A celá ta struktura tvojí knížky je za mě úžasně a originálně pojatá. Takže já jenom jsem ti chtěla dát vědět, jaké dojmy na mě působí, přestože jsem v začátcích té nádherné knihy. A přeju ti vlastně jen to nejlepší a nejhezčí, co ty sama si můžeš přát. A myslím, že už to máš. Ale ať ti to vydrží, ať tě tvé poznání neustále doprovází, protože máš úžasný dar předávání věcí dál. A já si ho neskutečně vážím. A smekám před tebou, před tím, co ty dokážeš. Protože mě to ohromně inspiruje a pomáhá mi to najít moji vlastní cestu, a přijmout mé JÁ.
S Velkým DÍKY  Sandra 

​

​

​

Lenka Antropius​

​​

Když jsem na facebooku četla příspěvek od jedné mé kamarádky, že Petra Havlová poptává někoho, kdo by jí udělal korekturu připravované knihy, cítila jsem obrovský tah a hned jsem zareagovala v komentáři. Petra se mi obratem ozvala a celý proces se spustil.Když jsem ke knize sedala, pořádně jsem neznala téma ani autorku. Když jsem se začetla do prvních řádků, věděla jsem, že je to kniha a její téma přímo pro mne, oslovila mě okamžitě. Doslova mě hned začala hladit někde hluboko uvnitř, na duši.

Knihu jsem četla v období Velikonoc, čímž bylo celé to propojení ještě umocněno. Navíc jsem měla pocit, že spoustu toho, o čem se v knize, resp. v Bibli píše, právě prožívám nebo jsem tím nedávno procházela. A díky té jemnosti, laskavosti, láskyplnosti, která na mne z knihy promlouvala, se i ve mně tyhle vlastnosti začaly více otevírat.

Chci podotknout, že pocházím z ateistické rodiny, Bibli jsem nikdy nečetla, o desateru přikázání jsem něco málo zaslechla, přesto jsem někde v hloubi sebe vždycky vnímala něco, nějakou sílu, ve kterou jsem věřila a cítila s ní spojení. V Petřině knize jsem měla možnost vstoupit do hloubky poznání a pochopení, jak jsou míněna jednotlivá přikázání a uvidět, jak jsem je vnímala mnohdy dost pokrouceně.T

aké pasáž věnovaná jednotlivým ženám Bible pro mne byla velmi hladivá a doslova mě opečovávala. S každou ženou jsem našla společnou řeč, společné prožitky, chápala její pohnutky - byly i mými.

U křížové cesty mě nejvíc dojala pasáž, ve které se popisuje, jak vysílený Ježíš, jdoucí s křížem na zádech, zahlédne v davu oči své matky a vnímá, že ona ho vidí, že je tam s ním. Tolik mě ta scéna stále dojímá k slzám a zároveň velmi posiluje. Kolik síly a lásky je v upřímném lidském pohledu. Jak dokážeme jeden druhého podpořit pouhým uzřením se. Jak každý z nás vyroste, když je viděn.

Také kapitola o devíti korábech, tedy o lidských vlastnostech nebo spíše pocitech - ponížení, odsouzení, odmítnutí, osamocení, bolest srdce, nenávist, vina, zvrácenost, oddělení - byla pro mne velmi silná a otevřela mi v mnohém oči, otevřela mne většímu soucitu k sobě i k druhým.

Když člověk pochopí, že těmito pocity projdeme během života všichni, že s nimi každý z nás máme zkušenosti, že je to v pořádku, velmi nás to může osvobodit.

Milé ženy, z celého srdce vás zvu k přečtení téhle nádherné knížky. Je psaná ženou, pro ženy. Je v ní tolik lásky, něhy, soucitu, pochopení, pohlazení, důvěry v nás ženy, křehké silné. Kniha, stejně jako Bible, vlastně popisuje lidskou psychiku, lidský život, různé jeho fáze, jednotlivá prozření, naše pády, vzestupy, propady a uvědomění a vede nás pomalu zase zpátky k sobě, k Bohu, k Velkému duchu, do Jednoty.

Děkuji i tobě, milá Petro, že jsi pro nás tohle vzácné dílo přinesla, stáhla, sepsala a vydala. Ať se knížce daří, ať nám pomáhá zůstat v srdcích otevřené, i přes mnohé rány a jizvy, které na nich máme. Děkuji ti za důvěru a propojení, které tahle kniha zprostředkovala. Bylo mi ctí být první čtenářkou.

​

​

Karolína Pokorná

​

Drahá Petro, moc děkuji za knihu, rozbalovala jsem ji s obrovským nadšením, jak malé dítě, když rozbaluje dárek od Ježíška. Když jsem ji měla v ruce a viděla obal, hrkly mi slzy do očí a husí kůže po celém těle, jak kdybych cítila, kolik bolesti a zároveň lásky tam je

jen jsem vám to potřebovala sdělit, těším se, až si ji celou přečtu.

Děkuji za vaše dary.