CESTA DUŠE - poznej sám sebe

          Sebeléčení vyžaduje mnohem více odvahy než kolik je jí třeba ke spasení celého světa. 

                                                                         Teal Swan

Střípky z Vašich příběhů


NESVOBODA


S laskavým dovolením klientky sdílím její příběh  

Dnes jsem měla tu čest provázet jednu úžasnou dámu jejím procesem, který se týkal tolik v dnešní době známým pojmem nesvobody. Přišla ke mě žena plná vzteku a strachu na systém (autoritu), Covid. Strach a beznaděj ji plně paralyzoval. Nebyla schopná, jak sama řekla, "normálně" přemýšlet, natož vůbec konat. Po uvolnění prvotních pocitů vzteku se nám otevřel příběh, kdy byla odvlečena do koncentračního tábora. Situace tady a teď ji zrestimulovala veškeré pocity nesvobody, beznaděje, vzteku a nemoci uniknout z této situace. Po uvědomění a plném prožití všech pocitů mohlo dojít k postupnému uvolňování i z paměti buňek fyzického těla. Byl to krásný proces, ve kterém nám bylo "dovoleno" nahlédnout za oponu iluzí našich programů a plně prožít a ukotvit vnitřní sílu a svobodu. Dáma odcházela s úsměvem na rtech, lehkostí a s otevřenou cestou ke své vnitřní svobodě, kterou nám nikdo nemůže vzít, pokud se jí sami nevzdáme. Mám ohromnou radost za každé takové uvědomění a cítím obrovskou vděčnost, že můžu být součástí těchto zázraků. S úctou k vašim příběhům Petra 

 S laskavým dovolením klienta sdílím jeho příběh 

Každý den když vstaneme, nasazujeme si své masky, ať nedej bože ostatní nevidí, kolik zranění pod tím nánosem vlastně ukrýváme. Měla jsem tu čest provázet jednoho statečného muže u odkrývaní jeho masek. V podstatě nevěděl, kam patří a kdo vlastně je. Během sezení odkrýval postupně 3 své masky, než se ukázal ,,on sám". Byl mužem frajerem, který má vše srovnané, vše ví a zná. Dále mužem agresorem, který mi jako ženě dával jasně najevo, kde je mé místo. Pak se vše obrátilo a on si oblékl masku oběti. Vytvořil si 3 masky vlastní osobnosti, které používal dle potřeby. Postupně, během tohoto léčivého procesu, jsme zjistili, kdo je vlastně on - malý zraněný kluk, který svým chováním ukazoval svou touhu po pozornosti a obejmutí od svých rodičů. Odcházel v pravdě k sobě a odlehčen od nánosů bolesti, smutku a nepřijetí. Otevřel si cestu ke své vlastní svobodě a o to tady předci jde. Odhodit vlastní iluze a masky a jít ve své síle a svobodě vlastní cestou. Přeji nám všem ze srdce to samé. Petra


S laskavým dovolením klientu sdílím jejich příběhy a hluboce se klaním tomuto procesu.

 

"Jako žena, za nic nestojím. Muži si se mnou můžou dělat, co chtějí😒," opakovala tato mladá žena v procesu vzpomínek a slzy jí stékaly zpod zavřených víček. Otevřela svůj životní příběh, ve kterém se nedokáže ve vztazích (mužsko-ženských) postavit sama za sebe; ve chvílích, kdy má jít do své síly, je jako paralyzována; co si pamatuje, trpí gynekologickými problémy; příběh, kde absolutně nepřijímá své ženství, být dospělou ženou.Během procesu léčení se nám otevřely paralelně 2 příběhy. První v prenatálním období, kdy rodiče chtěli kluka (už tam se nenáviděla za to, že je holčičkou). Maminka měla pocit, že život stojí za nic a že jej nezvládne. Ona jako miminko převzala tento rodový program, uvěřila mu. Další příběh z minulého života vyprávěl o narození holčičky, která již po porodu byla kvůli tomu svým okolím odmítána. Byla předurčena, aby se stala hračkou pro muže. Proběhlo hluboké čištění všech uložených emocí a starých již pro tady a teď nepotřebných programů z fyzického a emočního těla do pochopení,uvolnění a přijetí. Přišel čas tvořit nové příběhy. S láskou a úctou Petra

 

Přišla ke mně žena s problémem, který se s ní táhl dlouho. Jednalo se o její sexuální život v manželství…bolestivý sex, nepříjemné pocity , bolest prsou ji provázela každým den. Byla zatím bezdětná a s manželem by moc ráda měla miminko, které se jim ale nedařilo počít, protože tato žena trpěla i velkou podvýživou. Přišla jako uzlíček strachů z toho, co se dozví(že by mohla být znásilněná) Během našeho prvního shledání se nám otevřel příběh z prenatálního období. Zjistila, jak ji maminka nechtěla, jak je pro ni přítěží (pocit, že nestojí za nic), jak ji nekojila (silná podvýživa, odmítání a bolestivost prsou). Když jsme společně uzdravily tuto důležitou část jejího života, odcházela s úsměvem na tváři. 

Domluvily jsme se ještě na dalším sezení. Než jsme se znovu setkaly, tak už cítila změny v oblasti partnerského soužití a přestala jí bolest prsou. U druhého setkání se nám otevřel příběh z minulého života, kde jako malá byla násilně odtržena od své matky, kterou zavraždili. Ji zavřely do sklepení, dokud nedospěla, a poté ji nutili dělat prostitutku (znásilnění). Během toho nechtěně otěhotněla a přišla svým přičiněním o dítě (slíbila si, že již nikdy dítě mít nebude). Celou tuto část jejího bytí jsme společně uzdravily, proběhla spousta AHA momentů. Byl to velmi těžký příběh se šťastným koncem. Dáma mi psala, jak se vše pomalu přesouvá do nových kolejí - "patek sraz s kamaradkou, 2,5 mesicni mimco. Normalne ho prede mnou nakrmila a ja na to koukala, jak na zazrak zrozeni - nic negativniho, bylo to krasne. Doma jsem brecela dojetim jak zelva. A citila k tomu miminku obrovskou lasku. Citim, ze ta cesta, kterou jdu, je spravna a budu mit jednoho dne vlastni deti"
A proč to vše sdílím? Pro inspiraci všem, kteří se ocitli, nebo pořád dokola nachází v složité životní situaci. Píšu vše pro to, že na konci tunelu je vždy světlo, a pokud jsme připraveni a nakloněni změně, toužíme po ní, vždy jsme nesmírně vesmírně podpořeni. 
S láskou a úctou ke všem příběhům Petra

Příběh vděčnosti
Pokud se člověk rozhodne pro změnu, je nesmírně - vesmírně podpořen. 👌S dovolením klienta, sdílím úžasný zážitek, který probehl během sezení 👌Navštívil mě jeden muž, podnikatel , přišel se silným vzorcem,, musím pracovat, pořád něco dělat,vše co dělám a vytvořil jsem ve svém životě není dost, stejně to nikdo nevidí ,, které v něm vyvolávali silné pocity úzkosti, strachy a pocit neschopnosti. Chyběl mu muž, který by jej v životě podpořil a řekl, že je na něj pyšný. Děda a otec, kteří jej vychovávali, už nejsou mezi námi a on měl pocit osamění, velký smutek(nestihl se s nimi rozloučit a říct jim, co k nim cítil). Terapie se odvíjela potřebným směrem a najednou jsem cítila, že s námi je ještě někdo další a rád by předal onomu muži vzkaz. Objevil se tam jeho otec a následně i děda. Taková obrovská podpora, láska a sounáležitost ,,jeho mužů, , která tam proběhla se jen těžko popisuje. I on jim konečně mohl říct , co předtím nedokázal. Bylo to úžasné pro nás všechny. Byl to doslova zázrak, jak řekl a hlavně velká úleva pro něj.Cítím velkou vděčnost, že jsem mohla u toho být. Přeji nám všem hodně laskavosti a pochopení k sobě samým. S úctou Petra Ann




Tak trochu toho Za-myšlení

Žádná metoda, technika nás nespasí, nezmění nám náš život. Vždy záleží na každém z nás, jak se ke svému životu postaví. Jak s ním naloží. Sama jsem průvodkyní v terapiích, které dokážou,, nakopnout,, a pomoct Vám změnit úhel pohledu na situaci, ale zbytek je na každém z nás.
Bez našeho přičinění nezmůže nic žádná energie, metoda. Nemůžeme čekat (tedy vlastně můžeme, proč by neee :)) akorát to nefunguje ), že bolesti, traumata, omezující vzorce chování, která jsme si nastřádali za svůj život, nám jako lusknutím prstu změní jedno sezení, terapie, energie.
Dle mého názoru, dle kterého se také řídím, by nám měli terapeutické metody,techniky pouze pomoci k návratu k sobě samotným, do našeho nitra. Nakopnout nás, otevřít nám svět ,,za zrcadlem". Pomoct nám se opět propojit s naším vlastním věděním, s naší moudrostí. Ať se můžeme rozpomenout na naší podstatu, přijmout se tací, jaký jsme, začít si věřit, věřit svým pocitům, svému tělu. K pochopení sebe sám/a. Nikam nespěchejme a věřme sobě,vlastnímu vedení a vědění. 

Pokud toužíme po změně tak si buďte jistí, že je to proces. A každý máme různě dlouhý proces, který nás dovede k pochopení a pak ke změně(proto buďme laskavý ke svým procesům). Vše je proces a náš osobní proces - proto se s nikým neporovnávejme. S úctou k sobě i Vám Petra Ann průvodce cesty-duše

Být Inspirací


Nesnažme se ostatní měnit, změňme sebe sama, své postoje a buďme inspirátorem pro ostatní k jejich vlastním změnám. 

Každý se cítíme občas špatně a to z jakéhokoliv důvodu. Což je naprosto normální vývoj, protože skrze polaritu poznáváme sebe sama.

Co je ale podstatné v tuto chvíli, je to, jak fungujeme v životě dál, jak na danou situaci a to, co se nám děje, zareagujeme. Tím si ovlivníme to, jakým směrem se náš život a situace, které se nám dějí, budou vyvíjet dál.

Co si všímám ještě u mnoha lidí, kteří si vyberou mou energii a přijdou na terapii, je to, že z tohoto svého pocitu, z toho "špatna", co se jim děje, ještě pořád viní ostatní kolem sebe. Mají utkvělou představu, že za jejich emoce, nemoc a jejich,, špatný,, život mohou všichni ostatní...hlavně proboha ne oni sami :))

Chtějí samozřejmě změnu, ale hlavně u všech, kteří jim tyto "stavy" způsobují.... u partnera, rodičů, dětí, kolegů v práci atd atd. Ale vážení, takto to nikdy nefungovalo a ani fungovat nebude :))

Je potřeba si uvědomit jednu podstatnou věc a tou je, že ty jediný/á jsi si za svůj život zodpovědná. Ty reaguješ, ty žiješ svůj život. Každá situace, která nás potká, vše co se nám v našem životě děje, je odrazem našeho vnitřního nastavení. Všechna dramata, traumata, která prožíváme ve svých životech, jsou jen odrazem našich vnitřních dramat, traumat, přesvědčení, úhlů pohledů.

Ve chvíli, když si toto vše uvědomíme, nastane pro nás obrovská úleva. Protože nemusíme již nadále čekat, až se kdokoli jiný změní (protože toho se ani vlastně nemusíme nikdy dočkat :)) ), ale vezmeme konečně opratě našeho života do vlastních rukou, začneme se poznávat a tím i měnit.

A skrze naší vlastní proměnu, se začne měnit i naše okolí. Protože pokud si vyléčíme svá vnitřní zranění, dramata a traumata, skrze která vidíme naše okolí jakoby z mlhy, prozřeme. A najednou uvidíme a můžeme vnímat úplně jiný "svět kolem nás", protože jej budeme konečně schopni vnímat z čistoty našich srdcí. Z naší posvátné esence lásky. Zbavme se jednou pro vždy pocitu měnit ostatní a začněme jednoduše u sebe. Stačí se jen rozhodnou a věřit, že změna je možná.

S úctou k Vaší i ke svojí cestě Petra

Těla a propojení


Těla jsou chrámem naší duše. Tělo, mysl, duch jsou propojené jedno s druhým a pokud jsou zdravé, jsou v naprosté rovnováze. To, jak o ně pečujeme, se odráží na tom, jak vypadají z venčí. Těla v sobě uchovávají veškeré emoce, pocity, traumata a vlastně veškerý náš přístup k životu. Jsou velmi vědomá.

A víte, že naše těla námi neustále komunikují?

A to pomocí jemných signálů. Jsou neskutečně vědomá a pokud se na ně dokážeme opět napojit, můžeme získat spousty informací, které jsme doteď hledali z venčí. Většina z nás jsme od svých těl odpojena. Přitom naše těla s námi neustále komunikují, jenom mi to neslyšíme. Jsou schopné nám dávat najevo svoje potřeby a mnohdy ví víc, než mi - než naše hlava. Pokud se naučíme tuto komunikaci vnímat, znova se se svým tělem propojíme, můžeme jej vyléčit nejen od fyzických, ale i psychických potíží. Budeme schopni opět nastartovat samoléčebné schopnosti svých těl. Čím častěji se na něj budeme napojovat, začneme se cítit ve svých tělech i se svým tělem v harmonii.

A jak na to? Důležitá je komunikace s tělem. Tělo je samostatná entita, propojujme se se svým tělem, vnímejme jeho živost, buďme vděční za vše co pro nás naše těla dělají.

Jak často chválíme naše těla místo toho, abychom jej neustále hodnotili? Kolikrát za den pociťujeme vděk za to jak fungují? Začněme již dnes vědomě komunikovat se svým tělem, dopřejme mu dotyk, chvalme jej a ono se nám za to odvděčí.

S úctou k sobě i k Vám všem Petra 

Vděčnost 

Být vděčná/ý za vše, co už máme, místo toho, abychom se neustále zaměřovali na to, co ještě nemáme..to je teprve jízda juhuuuu🤗
Za co jsi dnes vděčná/ý ty? Jaký zázrak ti dnes vděčnost přinese do tvého života?
Každý z nás máme občas více či méně potřebu "remcat" na osud, že se nám neplní věci, po kterých toužíme. Tak se zaměřujeme na to, co nám nevychází, co ještě nemáme (i když máme pocit, že jsme pro to udělali maximum), že nevidíme to, co už se nám povedlo, za co můžeme pociťovat vděk. Co když to vše není o tom se za něčím pořád hnát, co když si stačí si pouze ze srdce přát, nechat se vést svou intuicí a užívat si tu cestu. Vnímat to, co se nám již povedlo, být vděčný za lidi, které jsme na naší cestě potkali, ocenit sebe sám/a a prostě se bavit a tím tvořit. Pojďme se dnes zaměřit na to, za co jsme bohu, sobě vděční. Na to, co jsme už ve svém životě dokázali, pojďme dnes ocenit dar, jakým jsme každý z nás pro sebe i ostatní. Přijmeme sebe sama/sám jako nekonečnou bytost, uznejme své dary, schopnosti a pociťujeme vděčnost za cokoli...a dovolme si sledovat, jak poté vytváříme další a další situace, za které můžeme být vděční ♥️
Krásné dny nám všem s úctou k vaší i ke svojí cestě Petra 


Uznání

Jak často čekáme, že ostatní uznají to, co pro ně děláme? Jakým jsme pro ně přínosem? Jak často očekáváme od našich nejbližších uznání za vše, co jsme již v životě zvládli, vytvořili, co jsme pro ně udělali? Jak často se rozčilujeme, že nám šéf nepřidal, neuznal to, jak obětavě v práci fungujeme? Jak je to možné, že ostatní to nevidí?!!!!!

Vážení, ostatní to nikdy neuznají, pokud to, kým jsme a čím jsme a co jsme již zvládli, neuznáme nejdříve my sami. Ano, vždy je to jenom o nás samotných.

Jak můžou ostatní vidět, jakým obrovským přínosem jsme my pro ostatní, když to sami nevidíme? Když neuznáváme své atributy, své schopnosti, svou moudrost?

Jaké by to bylo, uznat vše, kým a čím jsme? Jakou lehkost býti by nám to přineslo?

Uznání je tím největším darem, kterým se můžeme obdarovat. Doslova mění naše životy.

Přeji nám všem co nejvíce uznání každý den.

S úctou Petra


Otevřené otázky otevírají nové možnosti

Když si na něco utvoříme závěr, uzavíráme si možnost vytvořit něco, o čem se nám ani nesnilo. Co když místo závěru : Nevím, co mám dělat! položíte vesmíru otázku : Jaké mám tady možnosti? Co s tímto můžu udělat?

Cítíte tu lehkost? Vnímáte ten rozdíl v energii?

Miluji otevřené otázky a odpovědi, které mi vesmír posílá, když netvořím ze závěru, ale z otázky 🤗

Jakým zázrakem se dnes můžu stát pro sebe i pro všechny, které potkám? Co úžasného dnes můžu vytvořit?

Za co můžu byt dnes vděčná?

Krásný den nám všem s úctou Petra


Zázrak zvaný tady a teď

Dnes jsem zažila sama se sebou úplně famózní den plný zábavy, tance smíchu a to u domácích prací😂kdy jsem zpívala se sluchátky na uších do tyče od luxu, obtancovávala jsem koště s hadrem😂😂😂mé vnitřní dítě chrochtalo blahem a já s ním 🤗 Dnes jsem si uvědomila, jak vzácná je každá vteřina tady a teď , jak vzácný je dar života. Dnes jsem zažila plné pochopení tohoto. Nikdo z nás netušíme, kdy nám naše hodiny života tady dotikají. Proto je super dovolit si být přítomný tady a teď a dělat to co zrovna cítíme. Být s lidmi , které milujeme, projevovat jim i sobě vděčnost, lásku, úctu. Nečekat až na potom. Potom to už třeba nestihneme🤗
Dnes jsem pochopila, že mým posláním tady je být šťastná, nic víc, nic míň🤗Dnes jsem zažila naplnění sama sebou, vděk za minulost, která mě posunula až do tady a teď, k tomuto pochopení. Krásné dny Petra